Kořeny

Druhá tráva

1:PF#ánC#i, jsem spF#okojC#en,
i když mi slF#užebnC#á musí dF#ržet hlC#avu,
to je ta pF#oslednC#í splátka zF#a odvC#ahu,
to je ta pF#oslednC#í žena pF#rvních jmC#en.
2:Stůjte, mí bratříci,
přestože nemáte už se držet čeho,
snad jen pastora třikrát zrazeného,
Jana natřikrát zbitého v Kostnici.
R:CF#osi mi říká: ty bídný červe,
nBma kostelníka si trG#oufneš v boji,
než vF#ahadlo zvonu se v klekání přerve,
pC#osledních tónů tě G#upokojí.
3:A dále v tom příběhu
bydlíš ty, moje malá ženská krajta,
a pak já, krutý pendrek policajta,
vždycky veselí a vždycky ve střehu.
4:Páni, jsem spokojen,
i když mi služebná musí držet hlavu,
i když mi poslední předci mizí v davu,
i když i poslední kořeny musí ven,
i když jsi poslední žena prvních jmen,
i když jsi poslední žena ze všech žen ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:53:58.455+00:00
Výsledky hledání: